Žanda v roce 2003 seděla v kině, s dojetím v oku sledovala závěrečné titulky filmu Ztraceno v překladu a byla si jistá, že to byl nejlepší film, co kdy viděla. Tenhle osudný večer rozhodl o tom, že bude studovat japonštinu z jednoho jediného důvodu. Aby se jednoho dne posadila na židli Billa Murrayho v baru na vrcholu mrakodrapu v Tokiu a udělala si tam fotku.

Životní sen se bohužel splnil příliš brzo, v roce 2008 byla do Tokia vyslána jako výměnná studentka a okusila, jaké to je, starat se v cizí zemi sama o sebe. A organizovat si zábavu a výlety. Přičtěte k tomu výchovu, její dětství se neslo v duchu pravidelných táborů otců s dětmi v Orlických horách, kdy otcové rozhodně nedbali na pohodlí a bezpečí svých dětí, jako by to bylo na jiných, „oficiálních“ táborech. Tady Žanda během nocí pod širákem, pozorování muflonů a běhání v dešti s mapou pravděpodobně získala koule.

První expedici uspořádala v roce 2015 a byla to velmi punková záležitost, přesto ale položila hlavní cestovní osu pro příští roky – putování skrz Japonské Alpy. Cesta propojovala malebné vesničky v údolí, zajímavá historická místa, horské štíty, kulturní křižovatky a rodinné podniky. S drobnými obměnami proběhlo už 10 expedic, jen jedna zatím vedla jinam, na západ ostrova Honšú, kde expedice cestovala po odlehlé prefektuře Shimane v touze zhlédnout UNESCO chráněné divadelní vystoupení Iwami Kagura.

V každé Žandině expedici můžete očekávat dávku dobrodružství. Někdy ze stanování, někdy z návštěvy úplně nového a neznámého místa nebo zajímavého treku. Na druhou stranu se můžete spolehnout, že se dozvíte spoustu informací také o lidové tvorbě i umění.

Mezi její přednosti patří schopnost improvizace a přátelská povaha. Bude se vám snažit předat maximum svých vědomostí o životě v Japonsku.

Domluví se anglicky, japonsky a španělsky. Neumí moc dobře fotit a jsou jí sympatické surikaty.

Fotky nejen z expedic najdete na jejím Instagramu.