Před založením Zirhamie v roce 2013 pobýval v zahraničí kolem 5 let, z toho více než 2 roky nezávisle cestoval po světě, především pak v Asii a Jižní Americe. Mezi jeho nejoblíbenější exotické země patří Thajsko, Bolívie, Peru, Maroko, Gruzie, Írán a Kambodža. Má rád rozvojové země, protože říká, že se tam vždycky něco zajímavého děje, vždycky ho něco zajímavého překvapí, místní lidé se více smějou a tak nějak jsou více happy.

Jeho cestovatelský styl je jednoduchý. Preferuje strávit více času v jedné zemi a dobře ji poznat než dělat „country hopping“. Jeho peruánské kamarádky při nedávné návštěvě Prahy se nechaly slyšet, že Jurek cestuje podle pravidla 3B – bueno, bonito y barato (tj. dobře, krásně, levně), což je samá pravda. Miluje ochutnávat místní speciality, „sežere“ opravdu všechno, a zdá se, že domorodci tuto zvídavost cítí, protože v Marakéši se prošel jednou uličkou a z ochutnávek se pořádně najedl.

Plynně hovoří anglicky, česky a polsky, a během cest obstojí i se svoji španělštinou a ruštinou. Když se potřebuje domluvit, píše a kreslí obrázky tužkou na papír nebo prstem v písku – v tomto ohledu mu nejvíce dala zabrat Čína.

Kdysi neměl rád vyjednávání s místními obchodníky, ale Čína mu dala pořádnou lekci a teďka vyjednává jedna radost a pořádně si tento rituál užívá. Neustále přemýšlí nad tím, co mu říkal jeden nomádský obchodník – „Můj drahý příteli, nemůžeš si koupit velblouda za cenu kuřete“ 🙂

Mezi jeho cestovatelské hobby patří pozorovat život na ulici a způsoby, jakými se místní podvodníci snaží obrat turisty. Pořád nechápe, že někteří naletí na špek tak rychle. Sám naletěl jenom jednou, v Peru, ale místo obávaného únosu to skončilo pouze falešnou bankovkou. Jinak si je vědom rizik, které cestování v neznámých končinách přináší a bývá připraven – během jednodenního treku u Vilcabamby v Ekvádoru utíkal před dvěma zdivočelými psy s nožem v jedné ruce a pepřákem v druhé. Věří v anglické přísloví „Better safe than sorry“.